|
|
Deti Duny
scenár, III.dejstvo
3.DĚJSTVÍ
ROZETMÍT
EXTERIÉR. VESMÍRNÝ PROSTOR NAD ARRAKIS
Maxitrajler Gildy se usadil na oběžné dráze kolem planety. Lodě kyvadlové přepravy, nákladní lodě a lodě Atreidovské - vojenské i doprovodné - se kolem něj rojí jako včely před úlem.
INTERIÉR. FREGATA BENE GESSERITU – VE STEJNOU DOBU
Soukromé komnaty Ctihodné matky Mohiamové. Je pohroužena do
nějaké hluboké benegesseritské meditace, když...
Odsunou se dveře a dovnitř vběhne několik novicek.
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
(procitne; podrážděná)
"Co má tohle znamenat?"
Novicky nestačí ani odpovědět. Protože...
Do místnosti vejde jednotka fedajkinů. Neohlášená a nepozvaná.
A za nimi...
Holohlavý kněz Kvizarátu. Přísný. Všetečný. Arogantní.
KNĚZ Č. 2 *
"Heleno Gaius Mohiamová z Bene Gesseritu..."
Ctihodná matka neodpovídá.
KNĚZ Č. 2 (POKR.) *
"Porušila jste Muad'Dibův věčný zákaz vstupu na Arrakis."
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Já nejsem na Arrakis. Jsem ve volném vesmíru."
VELITEL FEDAJKINŮ
"Tam, kde vládne Muad'Dib, nic takového jako volný vesmír neexistuje."
A pokyne ostatním, aby stařenu zatkli.
INTERIÉR. TRŮNNÍ KOMNATA/KRÁLOVSKÁ PEVNOST – DEN
Na trůnu sedí Paul. Vedle něj Alia. Z druhé strany Chani. Irulán pod ním po jeho pravé straně. Stilgar stojí vepředu.
Všichni upřeně sledují...
Průvod AGENTŮ GILDY. Obklopují kormidelníkův vůz. V rituálním seskupení míjejí...
Kněze Kvizarátu. Je mezi nimi i Korba. Úředníky. Služebníky.
A... všudypřítomné fedajkinské tělesné strážce.
Kormidelníkův vůz se zasyčením zastaví několik metrů před Paulovým trůnem. Oranžový plyn uvnitř se trochu rozplyne a UVIDÍME... EDRIKA. Mutantského velvyslance Gildy.
EDRIC
"Poníženě se klaním před Imperátorem."
PAUL
"Prý se jmenujete Edric."
EDRIC
"Uctivě žádám o dovolení předložit vám své pověřovací listiny..."
Jeden z agentů Gildy předstoupí. Nese zdobenou destičku. Ozdobenou zlatým
listem. Pokrytou drobnými drahokamy.
Korba vystoupí ze skupiny kněží. Převezme tu knihu.
PAUL
"Vítáme vás u našeho dvora, Edriku z Vesmírné Gildy... a máme radost
z naší nové vzájemné dohody."
EDRIC
"Dovolte mi, prosím, tu čest, abych mohl vašemu veličenstvu předat jako výraz naší úcty malý dar."
Agenti Gildy ustoupí stranou a OBJEVÍ SE... MUŽ v dlouhém černém rouchu. Vykročí mezi ně. Kápě sklouzne na
záda. Je to tleilaxanský ghola. IDAHO. V celé komnatě to jednohlasně zašumí.
Ale Paul se tváří dál nevyzpytatelně. Dívá se gholovi do neproniknutelných chladných KOVOVÝCH OČÍ.
EDRIC
"Podle našich zpravodajců byl zabit tady na Arrakis. Tělo se zregenerovalo během onoho nešťastného konfliktu mezi rody Atreidů a Harkonnenů. Ta strašná zranění vyžadovala mnohoměsíční obnovu za péče tleilaxanských techniků. Pořídili jsme ho jako vhodný dar pro Imperátora..."
PAUL
"Myslím, že si ještě vzpomínám na starodávnou báji o trójském koni..."
EDRIC
"Tento dar je věnován jen s tím nejvlídnějším úmyslem, Veličenstvo. Aby
potěšil vaši paměť."
Paulovu tvář zčeří náznak úsměvu.
PAUL
"Jak se jmenuješ, gholo?"
IDAHO/GHOLA
"Říkají, že prý Duncan Idaho."
Stilgar se náhle otočí na Paula. Tvář má zkřivenou znechucením.
STILGAR
"Idaho je mrtvý, můj pane. Tahle... věc je příšerná. Pošlete to pryč."
Ale Paul ho jemným pokynutím ruky zarazí.
PAUL
(ke gholovi)
"A líbí se ti to jméno?"
IDAHO/GHOLA
"Vzbuzuje to ve mně pocity zvědavosti..."
PAUL
"Ty nevíš, kdo jsi?"
IDAHO/GHOLA
"Já nevím nic o své minulosti, pane."
Ghola se jen s obtížemi dívá Paulovi do očí. Jeho pohled
každou chvíli zabloudí k...
Alii. A zdá se, že její zvědavost se ubírá stejným směrem. Paul si toho chtě nechtě povšimne.
PAUL
(k Edrikovi)
"Jak ho vycvičili?"
EDRIC
"Na Tleilaxu se bavili tím, že z něj udělali... mentata."
STILGAR
"Můj pane, uctivě vás prosím, abyste mi povolil, abych se postaral o jeho vodu."
Ale Paul si ho nevšímá. Ve velkém sále nastane napjaté ticho. Všichni čekají, jak se Paul rozhodne ohledně té zvláštnosti, která před ním stojí. Nakonec...
PAUL
"Najdi tomu gholovi v Pevnosti bydlení, Stile. Přijímáme tento dar v tom duchu, ve kterém byl darován."
A provrtává velvyslance Gildy tím svým hrozivým zrakem.
Velvyslanec se svíjí.
EDRIC
"Veličenstvo... ještě je tu ta záležitost Ctihodné matky Mohiamové.
Byla odvedena z našeho maxitrajleru vašimi agenty, kteří tak narušili naši
neutralitu..."
ALIA
"Dávejte si pozor, pane velvyslanče. Být neutrální znamená být nestranný.
Udělali byste dobře, kdybyste se distancovali od těch, kteří dokázali,
že takoví nejsou."
Edric se třese tak, že až rozvíří svůj melanžový plyn. Aliina drzost ho znervózňuje.
PAUL
(pobaveně)
"Jak se časem poučíte, pane velvyslanče, má sestra udržuje dvůr v chodu. To
byste měl vědět."
ZÁBĚR NA ALII... nedává pozor. Až příliš je uchvácena... Idahovým gholou. Který zůstává stát na svém místě. A hledí na
ni svýma ocelovýma očima.
INTERIÉR. VĚZEŇSKÁ MÍSTNOST/KRÁLOVSKÁ PEVNOST... POZDĚJI
Uprostřed této nevzhledné místnosti stojí klec, která vypadá
jako cela. Poblíž jsou rozmístěni fedajkinští strážní. A v ní...
Sedí Ctihodná matka Mohiamová. Na lavičce. Sama. Vykládá si tarot.
NA DRUHÉ STRANĚ MÍSTNOSTI... se objeví Irulán. Strážní uctivě ustoupí stranou. Otevřou dvířka do klece, aby mohla Irulán vejít. A když je uvnitř...
IRULÁN
"Ctihodná matko, děsí mě, že vás vidím za takových okolností."
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Už jsem se ocitla i v horších."
A jemným pohybem prstů Irulán pokyne. Irulán jí také pokyne... a posadí se na stoličku stojící vedle.
VENKU... strážní sledují obě ženy. Naslouchají každému jejich slovu.
IRULÁN
(o tarotu)
"Dostala jste odpověď na své otázky?"
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Odpovědi pouze plodí další otázky."
IRULÁN
"Důležité je, jak se mezi tím vším člověk dokáže zorientovat."
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Takže jsi nezapomněla všechno to, co jsme tě naučily."
Bezvýznamný rozhovor. Ale ve skutečnosti Ctihodná matka živě gestikuluje prsty. Hovoří znaky, které dokáží pochopit pouze benegesseriťanky.
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
(znakovou řečí)
"Ví Imperátor, že tu jsi?"
IRULÁN
(znakovou řečí odpovídá)
"Ovšem. Své „oči" má všude."
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Takže nemáme příliš mnoho času. Dozvěděly jsme se, že ta konkubína tu
antikoncepci odhalila."
IRULÁN
"Změnila složení stravy, aby se přizpůsobila."
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Tak se musíme přizpůsobit i my."
(po chvíli)
"Jestli ta konkubína počne, nasadíš jí, hned jak to bude možné, abortivum..."
IRULÁN
"Chcete, abych to... dítě zabila?"
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Nemůžeme riskovat, že se do naší pokrevní linie dostane fremenské
plemeno."
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ (POKR.)
"Za každou cenu musíme zabránit tomu, aby měl dědic trůnu takový původ."
IRULÁN
"Tak... kdo?"
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Ta sestra...."
IRULÁN
"Alia?!"
CTIHODNÁ MATKA MOHIAMOVÁ
"Pokud vím, je na to ta dívka již zralá. Musíme to všechno uvážit... dříve, než se jí to začne hnusit."
Irulán se ve tváři mihne zděšený, úzkostný výraz. Zjevně ji něco takového vůbec ani nenapadlo.
OSTRÝ STŘIH:
INTERIÉR. TĚLOCVIČNA/KRÁLOVSKÁ PEVNOST – DEN
Je tu Alia. Prakticky nahá. Zalitá potem. Nacvičuje boj s...
Bojovým droidem. Je lesklý, hranatý, točí se jako derviš, posetý blikajícími světly a v nečekaných chvílích z něj
vystřelují z nečekaných míst meče ostré jako břitva. Některé jsou doopravdové, některé jsou jen klam.
Alia dokonale vykrývá droidovy výpady. Jeho pohybům čelí s lehkostí, zkušeně. Ale výpad od výpadu...
Droid zvyšuje rychlost, se kterou se přemisťuje. Zbraně se objevují rychlejším tempem. Tohle není pouhá hra. Tady má
chybný krok cenu života.
Několikrát je Alia zatlačena do defenzívy... vyvedena z rovnováhy... její obranné kroky sotva stačí vykrývat
droidovy útoky... až pak...
Vrátí útok s neobyčejnou obratností a šikovností. Uskakuje před těmi skutečnými droidovými zbraněmi. Proklouzává mezi
těmi falešnými, a pak se...Trefí do smrtelného terče.
Droidova světla se zběsile rozblikají... a pak pohasnou.
Stáhne se do pokojné pozice. A právě tehdy si... Alia uvědomí, že je tu Paul. Stojí ve dveřích. Upřeně na ni
hledí. S vyčerpaným a napjatým výrazem ve tváři. Je s ním i Stilgar. A také... Idahův ghola.
PAUL
"Víš, jak to bylo nebezpečné?"
ALIA
"Jedenáct světel! Jedenáct! Ani ti nejlepší šermíři z celého Impéria nikdy
nešli proti více než devíti."
Paul vrazí do místnosti. Popadne Aliino roucho, které leží na židli. Hodí jí ho. Ta si ho natáhne na své lesklé tělo a neubrání se tomu, aby se vulgárně nezasmála při představě, jak to těm mužům muselo být nepříjemné.
ALIA
"Nechtěli byste mi říct, proč jste takovým způsobem narušili mé soukromí?"
STILGAR
"Sběrači koření našli v poušti tělo mladé ženy. Fremenky."
ALIA
"Fremenky?"
PAUL
"Bez hlavy. A měla useknuté i ruce."
To Alii zaujme.
ALIA
"Někdo měl strach, že by mohla být nalezena dřív, než na ní zapracuje
poušť."
STILGAR
"A nechtěli, aby jí bylo možné identifikovat."
PAUL
"Chci to místo prozkoumat tím způsobem, jaký nás učila naše matka. Moje toptéra
už čeká."
A okamžitě se má k odchodu.
PAUL
"Toho mentatského gholu si vezmi s sebou."
(škádlivě)
"Předpokládám, že s ním umíš zacházet.."
Než stačí Alia cokoliv namítnout, je už Paul pryč. Nechá tam
svou sestru stát. Ještě z té námahy zhluboka oddychuje. A také...
...z toho, jak ji ghola spaluje pohledem. Stojí ve dveřích. Bez výrazu. Nevyzpytatelný. Vůbec z ní ty své kovové oči
nespouští.
Alia má poprvé nepříjemný pocit, že je středem pozornosti.
INTERIÉR. CHODBY PŘED TĚLOCVIČNOU... CHVÍLI POTÉ
Stilgar odchází po Paulově boku z tělocvičny.
STILGAR
"Mohu mluvit upřímně, Muad'Dibe?"
PAUL
"Až se jednou začneš vyjadřovat umírněně, Stile, přestane melanž
proudit..."
PAUL
"Potřebuje někoho k sobě, Muad'Dibe. To přece vidíš sám..."
PAUL
"No, já to vidím, Stile."
STILGAR
"To bude mrzutost, jestli se neprovdá. A brzy."
PAUL
"Máš někoho konkrétního na mysli?"
STILGAR
(odmlčí se, potom...)
"Někoho, kdo má spoustu trpělivosti..."
Oba dva tam chvíli jen tak stojí a uvažují o tom. Ale pak... se začnou usmívat. A za chvíli už se smějí nahlas.
EXTERIÉR. POUŠŤ – VEČER
Alia ve filtršatech klečí u TĚLA. Bez hlavy. Bez rukou. Ale
zjevně je to ŽENSKÉ TĚLO.
Alia se na tělo jen upřeně dívá. Téměř se nehýbá. Je tak nějak podivně zasněná, snaží se vytušit, co se tu vlastně stalo.
POBLÍŽ... stojí několik toptér. Stráže jsou v pohotovosti. Kolem se procházejí lékaři a pomocníci a sledují ji.
Ghola, Idaho, od ní stojí jen pár metrů. Prohlíží si Alii...
až pak...
IDAHO/GHOLA
"Otrávená."
ALIA
"Jak to poznáš?"
Alia vzhlédne. Zahledí se do těch studených kovových očí. Idaho si k ní přiklekne. Pozvedne mrtvole paži.
IDAHO/GHOLA
"Tady ta místa na pokožce. Zjevně následek rychlé neurologické atrofie.
Specialita z Tleilaxu."
Ghola si prohlíží tělo a Alia si prohlíží jeho. Sleduje každý odstín jeho výrazu, každou nuanci v jeho gestech. Upoutal její zájem.
ALIA
"Z Tleilaxu? Tvaroví tanečníci?"
IDAHO/GHOLA
"Tohle je mrtvá fremenská dívka, má paní. Co když ale mezi fremeny nejsou žádné pohřešované ženy hlášeny?"
A z Aliina pohledu...
PROLNOUT:
INTERIÉR. MUAD'DIBOVY KANCELÁŘE/KRÁLOVSKÁ PEVNOST – NOC
Je tu sám. Tupě hledí z okna, když náhle... Za ním se otevřou dveře. Vejde Stilgar. S fedajkinem. A s... Mladou ŽENOU. Je to Lichna. Otheymova dcera! Akorát že je na ní něco divného. Něco sotva patrného. Zdá se, že není... pod vlivem drog.
STILGAR
"Otheymova dcera, můj pane."
Paul se k ní otočí tváří v tvář. Ona přistoupí blíž, aby si ji mohl prohlédnout. Paul si ji pečlivě prohlíží. Ale mladá dívka se ani nehne.
PAUL
"To už je let, co jsem tě naposledy viděl..."
LICHNA
"A mého otce."
Paul smutně přikývne.
LICHNA
"Musím požádat Muad'Diba za odpuštění, že jsem sem tak vtrhla, ale... jsem dým, který nedává v noci spát."
Paul se Stilgarem na sebe pohlédnou. Okamžitě jim je jasné, co to znamená.
PAUL
(vede ji k pohovce)
"Tak se tedy posaď a sděl nám své varování."
LICHNA
"Musíte navštívit mého otce. Jak jen to bude možné, můj pane. Chystá se proti vám spiknutí..."
PAUL
"Proti mně se chystá spousta spiknutí..."
LICHNA
"Tohle je fremenské spiknutí, vaše výsosti. Můj otec má pro vás informace.
Ale sám je slabý. Je nemocný. Budete ho muset navštívit sám, aby vám to mohl
říct."
Paul se Stilgarem na sebe opět pohlédnou.
PAUL
"A proč to tedy neřekl tobě, abys mi to mohla povědět?"
LICHNA
"Měl strach, že mě chytí dřív, než se s vámi setkám. Když nic nevím, nemohu ani nic vyzradit. A on zůstane naživu, takže se o to bude moct pokusit znovu."
Paul si Lichnu prohlíží pozorněji. Tuší, že se jedná o podvrh?
Ale po chvíli...
PAUL
(ke Stilovi)
"Ještě dnes večer vyrazíme k Otheymovi."
Lichna se náhle nakloní k Paulovi. Fedajkin k ní přiskočí.
Ale...
Paul mu pokyne, ať toho nechá. Protože... Dívka jen uchopí jeho ruku a políbí ji.
LICHNA
"Otheymovi se po jeho dávném příteli stýskalo..."
A Paul jí vezme za ruku. Nepouští ji.
Chvíli to trvá. Jako kdyby oba věděli něco hrozného, ale nechtěli to říct.
A poté dívka vstane. Fedajkin odvádí Lichnu z pokoje. Jakmile odejdou...
PAUL *
"Tvarový tanečník."
Stilgara to překvapí.
PAUL (POKR.) *
"A dobrý. Až do poslední chvíle jsem si ani já nebyl jistý."
STILGAR
(chce vyrazit)
"Řeknu jim, ať mu vezmou vodu."
PAUL
"Ne, Stile! Tohle se musí dohrát až do konce... tak, jak jsem to viděl."
A Stilgar se neubrání dlouhému, fatalistickému povzdechu. Ví, že nemá cenu se o to hádat
EXTERIÉR. ULICE ARRAKÉNU – VEČER
Odněkud... zazní ty muezzínské zpěvy ze Svatyně. A ty rituální zvony, které svolávají věřící.
EXTERIÉR. JINÁ ULICE... POZDĚJI – VEČER
Tato je tišší. V obytné části. Vzduch je hustý pouštním
pískem. Jediné osvětlení tu tvoří osamocená veřejná iluminační koule na konci ulice.
Z jednoho z domů je slyšet hádka...
ŽENSKÝ HLAS
"...všude je tu prach. Ty si myslíš, že snad voda padá z nebe? Když se sem
dostane prach, vlhkost se vytratí..."
Náhle se ta žena objeví v okně domu za Paulem. Vykloní se ven, aby přitáhla okenici. A VŠIMNE SI Paula, který má na sobě opět filtršaty a pláštěnku. Jejich pohledy se setkají. Poznala ho?
ŽENA
(rozzlobeně)
"Někteří z nás ještě na staré zvyky nezapomněli...!"
A s těmito slovy okenici přibouchne. Nadoraz. Paulův pohled
trochu zjihne. Jako kdyby se pod svou maskou usmíval. A pak...
...otočí se a všimne si dvou fedajkinských tělesných strážců.
Ti si VŮBEC NEPOVŠIMNOU... KORBY. Toho horlivého kněze. Který je sleduje ze stínu. Otočí
se na nějakého chlapce. Tomu může být tak deset let.
Kvizarátský akolyta.
KORBA
"Pověz o tom ostatním, Džávide. Muad'Dib je v ulicích. Sám."
Chlapec přikývne. Rychle vyrazí, zatímco se Korba dívá, jak... Paul přejde k dalšímu domu a tiše zaklepe na dveře. Ty se po chvíli otevřou. Vykoukne malý TRPASLÍK.
TRPASLÍK/BIJÁZ
"No... tak jste přišli."
INTERIÉR. OTHEYMŮV DŮM – VEČER
Paul kráčí chodbou za trpaslíkem. Je to tu potemnělé a stísněné. Není tu nic, jen na stěnách jsou háky a tyče v místech, kde kdysi visely obrazy.
V OBÝVACÍM POKOJI... sedí v tlumeném světle muž na polštářích.
Je to OTHEYM. Muad'Dibův starý přítel ze síče Tabr. Nyní je to jen pouhý odlesk toho, kým dřív býval. Tvář má zbrázděnou
jizvami z bitev.
Je u něj i jeho žena. Podává mu jídlo a pití. Když trpaslík Paula uvede...
OTHEYM
(oči se mu rozjasní)
"Tak tě zase vidím, Muad'Dibe."
PAUL
"Odpovídám na výzvu fedajkina."
A přistoupí k němu, aby svého starého přítele objal.
PAUL
"Nesu tvůj vodní úděl, Otheyme. Přikazuj."
Otheym uchopí svého dávného přítele za ruce. Slzy mu kanou
s očí, ale pak...
Zachvátí ho kašel. Paul ustoupí a žena Otheymovi přidrží u úst mísu. Čeká, až se kašel zklidní.
OTHEYM
"Na Tarahellu jsem dostal pukavou nemoc. Kmen už brzy dostane zpátky mou vodu..."
PAUL
"Povolám své doktory."
ŽENA
"Doktory jsme tu měli. Stejně dobré, jaké by nám mohl poslat Muad'Dib..."
Otheym ji vzteklým gestem umlčí. Na tohle teď zjevně není čas.
OTHEYM
"Zradili tě, Muad'Dibe. Stydím se ti to říct. Fremenské spiknutí proti tobě.
Chtějí, aby se čas zastavil. Chtějí, aby svět býval takový jako dřív..."
ŽENA
"Otheym připustil, aby si mysleli, že jejich pocity sdílí..."
OTHEYM
"Bijáz mi pověděl jejich jména."
(pokývne směrem na trpaslíka)
"Dostal jsem ho jako dar po našem vítězství na Tarahellu."
TRPASLÍK/BIJÁZ
"Já jsem osobnost a ne žádný dar. Svaly mám slabé, ale ústa silná. Snadno je nakrmíte, těžko zavřete. Čerpejte ze mě, jak chcete, pane."
OTHEYM
"Pořád takhle tlachá. Ale je to dobrý špeh. Musíte si ho vzít s sebou ještě
dnes. Naši nepřátelé si prostě budou myslet, že vám ho prodávám... protože
potřebuji peníze..."
Přemůže ho další záchvat kašle.
BIJÁZ
(k Paulovi)
"Vždycky je čas věci ukončit... a často se mu říká začátek. Takže začněme
odcházet."
ŽENA
"Na tvoje hloupé hádanky teď nemáme čas."
BIJÁZ
"Ve mně se přece hádají rčení, ne? Být pryč znamená stát se minulostí. A co bylo, bylo. A Bijáz s Muad'Dibem teď musejí hned pryč."
OTHEYM
"To má pravdu, Muad'Dibe. Není to tu pro vás bezpečné."
PAUL
"Tohle jsou neklidné časy, starý brachu."
OTHEYM
"Fremeni vědí, co dělat v neklidných časech, Muad'Dibe."
(po chvíli)
"Ale bývalo to lepší, když jsme v poušti byli sami. A měli jsme za nepřátele jen
Harkonneny."
Paul se naposledy dotkne tváře svého starého přítele. Pak se otočí a odchází chodbou pryč. Trpaslík jde za ním.
BIJÁZ
"Mezi přítelem a nepřítelem je jen tenká hranice. Tam, kde ta hranice končí,
není ani začátek ani konec..."
EXTERIÉR. ULICE PŘED OTHEYMOVÝM DOMEM – NOC
Paul vyjde ze dveří. Trpaslík v závěsu za ním. Rychle kráčejí ulicí...
BIJÁZ
"Co bylo, to bylo. Nějak bylo, nějak bude. Dneska je ta špína všude..."
Ale Paul se náhle zastaví. Rozhlíží se. Nikde ani živáčka. Vůbec nikdo. A...
Po jeho tělesných strážcích ani stopy. Vůbec nikde! Ulice jsou liduprázdné.
Uličkami sviští děsivý strašidelný vítr.
BIJÁZ
"V tom větru je slyšet démony..."
PAUL
"Tohle není ten vítr..."
A má pravdu. V tom větru je slyšet jiný, sílící zvuk. Podivné, znepokojivé BZUČENÍ. Takový nějaký skřípot. Je slyšet čím dál víc nahlas... už to není pouhé bzučení. Teď je to kvílivé skřípání. Domy kolem nich ze začínají otřásat. Země se najednou chvěje.
BIJÁZ
(ječí)
"SPALOVAČ KAMENE!!!!!!!"
Paul trpaslíka popadne. Strhne ho k zemi. Zalehne ho, a v tom
okamžiku...
Odněkud zblízka vytryskne oslepující OHNIVÝ SLOUP. Razí si cestu ulicemi a tyčí se do výšky desítek metrů. S OHLUŠUJÍCÍM
BURÁCENÍM, které snad nikdy neskončí.
Na zlomek vteřiny vše ustrne. Obraz se změní na negativ. A pak...Všechno zbělá.
KONEC 3. DĚJSTVÍ
