|
|
Deti Duny
scenár, II.dejstvo
2. DĚJSTVÍ
ROZETMÍT
EXTERIÉR. POUŠŤ - VEČER
Širá a hrozivá. Písčitá pokrývka se táhne až tam, kde končí obloha. Krvavé šmouhy zapadajícího slunce se lomí o kraje temných černých mraků, které táhnou nad přesýpajícími se dunami.
TUP, TUP, TUP
Ticho prolomí monotónní tlukot TOPTÉRY, která vpluje do záběru. Letí nízko nad...nečekanými kamennými útvary, kterými je krajina poseta. Zastřešují větrolapy, které napájejí žíly zavlažovacích kanálů, díky nimž dole vznikají oázy zeleně. Občasné ostrůvky života...
*
INTERIÉR. TOPTÉRA - STEJNÝ ČAS
Vepředu sedí Chani. Její jemné rysy hyzdí temná nálada.
CHANIN HLAS
"Puchýře na písku..."
Vedle ní sedí jeden z jejích fedajkinských tělesných strážců. Pilotuje stroj.
FEDAJKINSKÝ PILOT
"Někteří lidé jen těžko přijímají změny."
Na Chani je vidět, že ani ona tu změnu nepřijala snadno.
INTERIÉR. SOUKROMÝ PŘÍBYTEK/SÍČ - STEJNÝ ČAS
Uprostřed místnosti je Chani. Sedí na lůžku z polštářů.
CHANI
"...jeden test za druhým a pořád... nic. Jsem zdravá, silná. Ať doktoři dělají cokoliv, nedokáží najít důvod, proč nejsem schopna počít..."
Má už slzy na krajíčku... vzhlédne ke...STARÉ ŽENĚ na druhém konci místnosti. Křehoučké a maličké. Ale s přísným, ledovým pohledem. Nezdolná osobnost. Bezpochyby fremenská Ctihodná matka.
Stařena je stále netečná. Nekompromisní. Sleduje Chani. Jako matka s dítětem.
CTIHODNÁ MATKA
"Co na to Muad'Dib?"
CHANI
"Má strach... Má strach kvůli mně... jestli budu mít další dítě. Cítím to."
Výraz v tváři Ctihodné matky se poněkud zjemní. Přestane se vyjadřovat tělem... částečně.
CTIHODNÁ MATKA
"Možná se bojí právem..."
Jde a přisedne si k Chani.
CTIHODNÁ MATKA
"Někdo ti podává... jed..."
Chani se vyděsí.
CTIHODNÁ MATKA
"To je ta jediná možnost, co ještě zbývá."
CHANI
"Ale doktoři nikdy nenašli důkazy..."
CTIHODNÁ MATKA
"Ani by nemohli. Stopy po něm jsou sotva patrné, mlhavé. Je to produkt té nejvypracovanější chemie. Je to nad jejich znalosti..."
(odmlčí se)
"Určitě to pochází z jiné planety..."
Chani stále mlčí. Význam těch slov jí otřásl.
CTIHODNÁ MATKA (POKR.)
"Existují léky..."
Chani opětuje její pohled. S nadějí.
CTIHODNÁ MATKA (POKR.)
"Stará fremenská dieta, která dokáže překonat účinek té antikoncepce. Ale bude to nebezpečné. Bude potřeba, abys jedla čím dál větší množství melanže. Jestli počneš, urychlí to tvé těhotenství..."
Nedopoví to.
CHANI
"Mám na vybranou?"
Po chvíli...
CTIHODNÁ MATKA
"Ne."
Chani je zticha. Vyrovnává se s tím. Probírá si možné následky. A nakonec...
CTIHODNÁ MATKA (POKR.)
"Ale jedna otázka je ještě nezodpovězena. Kdo ti mohl tu antikoncepci tak dlouho podávat?"
Chanin pohled ztvrdne.
Ví kdo.
EXTERIÉR. NÁMĚSTÍ PŘED PALÁCEM... ARRAKÉN - VEČER
Z věží Svatyně zní zpívané modlitby. Ze všech ulic se na náměstí valí záplava poutníků.
KAMERA PŘEJEDE PŘES NÁMĚSTÍ směrem k Paláci. Nahoru po jeho kolosálních hradbách až tam...
INTERIÉR. KOMNATY IMPERIÁLNÍ RADY) - STEJNÝ ČAS
...kde stojí na balkóně IRULÁN. Vysoko nad davem lidí. Shlíží dolů na zástupy, které se pohybují jako armáda mravenců.
Za ní projde Stilgar. Nese složku s oficiálními listinami ke stolu Rady. kde...
...sedí Alia. S Korbou.
STILGAR
"...velkorody i nadále požadují, aby na pořadu dalšího shromáždění Landsraadu byla ústava..."
ALIA
"To je jenom úskok. Intrika nepřátel rodu Atreidů, která má zastřít mnohem zlověstnější důvody."
KORBA
"Naši velitelé tvrdí, že volání po takovém zákoně se už ozývá i z těch nejvzdálenějších oblastí Impéria..."
ALIA
"Prostě chtějí zákonně omezit imperiální úsilí. Chtějí uzavřít Muad'Dibovu moc do klece právních kliček..."
STILGAR
"Ať je to, jak je... je to záležitost, kterou už nemůžeme nadále ignorovat."
IRULÁN
"Možná bychom mohli navrhnout jakoby ústavu."
Všichni se otočí k té, která se opět vrátila na jednání. Její připomínka je překvapila.
IRULÁN
"Něco slavnostního. Nemusí to být doopravdy."
(odmlčí se, pak zareaguje na jejich pohledy)
"Lest je koneckonců legitimním nástrojem státnické dovednosti."
Alia se nahlas zasměje.
ALIA
"Bravo, sestřenko. Sama bych to neřekla lépe."
Opovržení v Aliině hlase není ani trochu zastírané.
KORBA
"Ano, možná něco na místní úrovni. Něco neškodného. Skutečně bezvýznamného..."
ALIA
"Ne! Moc Atreidů se nikdy nesmí kvůli chaosu demokracie ocitnout na vedlejší koleji!"
(otočí se na Irulán)
"Ani kvůli jejímu "zdání"!"
Všechny její razance překvapila. Není ještě dospělá. Ale už není nevinná.
ALIA
"Můj bratr s tím zajisté souhlasí..."
Všichni se otočí na...PAULA. Na druhém konci místnosti. Moc ho to nezajímá. Jen stojí u okna. Dívá se za město k horám Štítového valu... a k poušti, jež se rozkládá za nimi.
Oknem dovnitř vlétne štiplavý vítr. Přehluší hlasy v místnosti za ním. A nyní mizí i ta místnost samotná. Muad'Dib zůstává sám...
EXTERIÉR. POUŠŤ - NOC
...sleduje ten nekonečný oceán dun, které se pod ním v závratné rychlosti míhají až...se zase v dáli objeví to ošklivé přikrčené pohoří, které viděl ve své poslední vizi.
OSTRÝ STŘIH:
INTERIÉR. CHODBY SÍČE - NOC
CHLAPCŮV HLAS
"Nemůžeš vyčkávat, otče..."
Síč duchů. Paul je nyní uvnitř. Neuvěřitelnou rychlostí se proplétá tím bludištěm. Až...se náhle zastaví před malou místností, kde... sedí dospívající chlapec. V meditační pozici.
CHLAPEC
"Neboj se. Tu odpověď máš přímo před sebou."
Paul se snaží promluvit. Otevírá ústa. Ale ven nevyjde ani slovo.
CHLAPEC (POKR.)
"Ale musíš se rozhodnout..."
A náhle se místnost rozmaže. Chlapec se rozplyne...
HLAS
"Muad'Dibe..."
A náhle... je Paul zase zpátky v...
INTERIÉR.KOMNATY IMPERIÁLNÍ RADY - DEN
A všichni na něj zírají.
STILGAR
"...musíš se rozhodnout, Muad'Dibe."
Konečně...
PAUL
"Alia ví, co si o tom myslím. Ústavu zakazuji. Rozhodnutí Rady, dnešní datum, atd., atd. Zapisuješ to, Irulán?"
IRULÁN
"Ano, můj pane."
Její hlas je chladný díky nelibosti, s jakou nese to, že jí byla přidělena služebná práce. Ale dělá si pečlivě poznámky do velkého diáře.
PAUL
"Oficiální prohlášení předneseme, až..."
(otočí se k nim)
"...velvyslanec Gildy přijde předložit své pověřovací listiny."
V místnosti to náhle zašumí. Hlavy se otáčejí. Ruce si nervózně pohrávají. Nikdo nic neříká. Všichni jsou tím rozhodnutím natolik zaskočeni, že k němu nic nepoznamenají.
PAUL
"Takže... jestli už nemáte nic jiného..."
A všichni se dají na rychlý odchod z komnat. Všichni až na...Stilgara.
STILGAR
"Velvyslanectví Gildy, Muad'Dibe? Tady, na Arrakis?"
PAUL
"Dávné národy říkali... drž si své přátele u sebe, ale své nepřátele ještě blíž."
STILGAR
"Tohle se Radě Naíbů líbit nebude, Muad'Dibe. Dobře si pamatujeme, jak sem Gilda poslala ty, kdo nás utiskovali. Jak nás prostřednictvím melanže vydírali, protože jsme si chtěli uchovat svá tajemství před svými nepřáteli..."
PAUL
"Ty myslíš, že jsem na to zapomněl, Stile?"
Stilgar se zachmuří.
STILGAR
"To rozhodnutí mne znepokojuje, Muad'Dibe. Působí na mě takovým... neuváženým dojmem."
Paul se k němu nakloní. Jemně položí Stilgarovi ruku na rameno.
PAUL
"Nikoliv neuvážené, Stile. Nezbytné. Dost brzy poznáš proč. Věřím ti, že přesvědčíš Naíby o tom, že to bylo moudré."
Stilgar ví, že je už pozdě se v té věci přít. Ukloní se a zanechá Paula o samotě...
...ten hledí ven na zmatek, jenž způsobil.
HLAS IRULÁN
"Velvyslanec Gildy... tady na Arrakis. Některým lidem přijde Muad'Dibovo rozhodnutí záhadné... dokonce až nebezpečné."
INTERIÉR. IRULÁNINY KOMNATY/KRÁLOVSKÁ PEVNOST - NOC
Irulán sedí sama ve svém pokoji u psacího stolu. Vypadá to, že už je připravena jít do postele. Má rozpuštěné vlasy. Na sobě má delikátní, dalo by se říct až sexy noční oděv. Ale...Je ztělesněním samoty. Pečlivě si něco píše do diáře z jemného papíru se zlatou ořízkou.
HLAS IRULÁN
"Ale nic z toho, co Muad'Dib rozhodne, není ani trochu záhadné. Dokonce i jeho dech působí vypočítaně. "
HLAS IRULÁN
"To jen my, pouzí smrtelníci, se musíme potýkat s tím... "proč?"
Najednou jí někdo chytí za vlasy a zvrátí hlavu dozadu. Chani.
CHANI
"Měla bych prolít tvou vodu do písku za to, cos provedla."
Přiloží svůj krispel Irulán k hrdlu.
CHANI
"Vím, žes to byla ty, Irulán. Ty jediná jsi mohla ukrýt ten jed..."
Chvíli se neděje nic. Irulán vzdorovitě mlčí.
CHANI
"Nelži! Neurážej mě tím, že budeš lhát."
IRULÁN
"Já mám právo porodit dědice trůnu!"
IRULÁN
"Ty máš právo hrát svou roli. Nic víc."
IRULÁN
"JSEM JEHO MANŽELKA!"
CHANI
"Máš jeho jméno! Já jsem ta, kterou má za manželku."
IRULÁN
"Myslíš si, že jsi ta jediná žena, která ho doopravdy miluje?"
Chani si svou sokyni pozorně prohlíží. Uznává, že Irulán své pocity popsala s hořkou upřímností. Její nenávist se zmírní... trošku. Potom nechá ruku s nožem poklesnout.
CHANI
"Ne."
(po chvíli)
"Ale jsem ta jediná žena, kterou miluje on."
A tohle tne Irulán do živého. Rty se jí chvějí z pocitu křivdy a ponížení.
IRULÁN
"Mohla bych mu nasadit parohy. Jen ať mě zkusí odhalit..."
CHANI
"Parohy mu nasazuj, jak chceš. On se tě nezřekne. Ale žádné děti, Irulán. Nikdy!"
Irulániny oči se zalévají slzami. Beznadějnost její situace je nepochybná. Protože, konec konců...
IRULÁN
"Já nechci jiné muže..."
Irulán nedokáže snášet Chanin neústupný fremenský pohled. Zavládne dlouhé ticho... až pak...
CHANI
"To je škoda. Vy cizinci tomu říkáte... ironie.. Ty jsi dokonalá žena pro Imperátora, Irulán. "
CHANI (POKR.)
"Nádherná. Vzdělaná. Vtipná a oduševnělá. Víc než by si většina mužů mohla od ženy vůbec slibovat."
IRULÁN
"Ale přesto... méně než by si jeden muž mohl kdy přát."
(odmlčí se, pak se odvrátí)
"Kdysi Imperátorova dcera. Nyní nic než jen... vyhovující věc..."
Chani se obrní proti lítosti, která se jí nad toto ubohou osamělou ženou zmocňuje.
CHANI
"Mí doktoři jsou velice chytří, Irulán. Až je příště navštívím, budou v mé krvi hledat stopy tvé špinavé práce. Jestli něco najdou, proliju tvou krev tady na tu podlahu dřív, než vyjde druhý měsíc."
A vyběhne ven z komnaty. Irulán zanechá v jejím obvyklém stavu.
Samotnou.
PROLNOUT:
EXTERIÉR. CVIČIŠTĚ/SALUSA SECUNDUS - DEN
Na první pohled vojenský tábor. Spartánský a primitivní.
V TRÉNINKOVÉ OHRADĚ... skupina sardaukarských bojovníků. Cvičí a trénují. Mezi nimi je...MALÝ CHLAPEC. FARAD'N. Tak asi pětiletý. Oblečený jako ostatní. Stojí u trenéra, zatímco ostatní trénují.
Nevypadá to, že by z toho, že tu je, měl chlapec bůhvíjakou radost. Viditelně sebou cukne pokaždé, když někdo z mužů dostane ránu. A toužebně vyhlíží...PRINCEZNU WENSICII......která sedí ve stínu KRÁLOVSKÉHO
ALTÁNU. Obklopena svými tajemníky a sloužícími. Pečlivě pročítá listiny. Tváří se chladně, zkoumavě. Ožije pouze tehdy, když vzhlédne a SPATŘÍ...Malého Farad'na, kterého Trenér vede doprostřed ohrady.
WENSICIA
"Co tomu říkáš, Tyekaniku? Má v sobě můj malý princ to, co je třeba, aby jednou mohl vést armádu sardaukarů?"
Kapitán sardaukarů přistoupí k princezně. Spolu s ní sleduje, jak se chlapec snaží nacvičovat se svým trenérem. Pohybuje se nemotorně, nejistě. Jedním slovem... je bázlivý.
TYEKANIK
"Je mnoho způsobů, jak můžete vést armádu, princezno. Stát se válečníkem je jenom jeden z nich. A ne nezbytně ten nejlepší."
WENSICIA
"Samozřejmě, člověk potřebuje mít armádu, aby jí mohl vést..."
Otočí se a SPATŘÍ...SILUETU MUŽE. Hledí z okna prosté kamenné citadely v dálce. Sleduje ty nevelké vojenské jednotky, které tu na cvičišti procházejí výcvikem. To bude jistě bývalý Imperátor, SHADDAM...který v tom velkém okně vypadá celkem malý. Opuštěný, politováníhodný zjev... Přichází pobočník, odvede ho a zatáhne závěsy.
TYEKANIK
"Muad'Dibovo rozhodnutí přijmout velvyslance Gildy vyvolalo na Arrakis mnohé nepokoje..."
WENSICIA
(s potěšením)
"Což jsme tušili..."
TYEKANIK
"Mezi některými z pouštních fremenů se šíří nesouhlasné postoje. Naši špehové mají dobře zmapováno mezi kterými."
WENSICIA
"Dobře. Zajistěte, aby Tvarový tanečník předal ta jména našemu "malému příteli" v Arakénu."
WENSICIA (POKR.)
"A ten až se vetře do Muad'Dibova paláce, zažehneme roznětku. Idahův ghola vykoná svou práci..."
TYEKANIK
"Tohle je choulostivá záležitost, má paní. Muad'Dib je ten nejlepší hráč šachů ve vesmíru. Nikdy si nemůžeme být jisti, o kolik tahů je před námi."
Než Wensicia stačí odpovědět...Vyruší ji PLÁČ. Je to ten chlapec. Běží přes pole ke stanu.
FARAD'N
"Mami... Mami..."
A vrhne se Wensicii do náručí. Nedokáže zadržet pláč.
WENSICIA
"Copak se stalo?"
TRENÉR
(přichází)
"Omlouvám se, princezno. Učili jsme ho obranný cvik..."
Wensicia ho pokynem ruky přeruší. Hrubým pohybem zvedne Farad'novi hlavu. Z nosu mu teče krev.
WENSICIA
"Pláčeš? Budoucí Imperátor pláče?"
FARAD'N
"Já nechci být imperátor. Ať to dělá někdo jiný..."
WENSICIA
"Nesmysl! Utři si obličej."
Hodí mu kapesník.
WENSICIA
"Vrať se zpátky k mužstvu. Chceš, aby si o tobě mysleli, že jsi slaboch? Chceš, aby se ti smáli?"
FARAD'N
"Mně je to jedno."
WENSICIA
"Ale mně ne."
(k trenérovi)
"Odveďte ho zpátky. Ať to tentokrát udělá pořádně."
Vezme syna za ramena a otočí ho. Přistrčí ho k trenérovi.
Hoch váhavě odchází. Ohlíží se. Pohledem matku snažně prosí. Ale...Ta už se zase otočila a kráčí se svou svitou směrem k citadele.
Za svým synem se už ani jednou neotočí.
EXTERIÉR. ULICE ARRAKÉNU - NOC
Všude plno lidí. Po době, kdy byli skryti před denním žárem, se opět vracejí do ulic. A mezi nimi se proplétá...SCYTALE. Tleilaxanský tvarový tanečník.
INTERIÉR. MALÝ PŘÍBYTEK...POZDĚJI - NOC
Venku někdo naléhavě klepe. FAROK... ten fedajkinský velitel z bitvy na planetě Narádž přichází chodbou ke dveřím. Mírně je pootevře a SPATŘÍ...SCYTALEA. Zase ve své původní podobě.
SCYTALE
"Farok... ze síče Tabr?"
Farok nic neříká.
SCYTALE
"Ctím obyčeje otců..."
Řekne to jako heslo. Farokovi se rozjasní oči. Otevře dveře dokořán.
FAROK
"Pospěš si. "Muad'Dibovy oči" jsou všude."
INTERIÉR. FAROKŮV OBÝVACÍ POKOJ...POZDĚJI - SOUMRAK
Těsný. Zbytečný. Nízké stropy. Stěny blízko u sebe.
Scytale sedí na polštářích v rohu místnosti a Farok mu přináší jídlo a pití.
FAROK
"Na těchto polštářích kdysi v síči sedával Muad'Dib. V oněch dnech, kdy nás učil arkánové cviky..."
SCYTALE
"Nějaký čas už uplynul od doby, cos ho viděl naposledy?"
FAROK
"Myslím, že už zapomněl i to, že jsem někdy existoval."
A v jeho slovech zřetelně cítíme bolest.
Někde... začne hrát HUDBA. Jemná, příjemná hudba. Baliseta. Scytale se otočí a SPATŘÍ...Mladého muže ve vedlejším pokoji. Hraje. Nemá oči! FAROKŮV SYN. Tentýž mladík, který byl na Narádži zraněn.
SCYTALE
(o mladíkovi)
"On je... slepý."
FAROK
(přikývne)
"V bitvě o Narádž."
(odmlčí se)
"Rád bych věděl, jestli Muad'Dib tuší, kolik jich bylo jeho jménem zmrzačeno..."
Právě v ten okamžik přistoupí k Farokovu synovi MLADÁ ŽENA. Otírá mu obličej. Zvláště kolem očí.
SCYTALE
"A to je... Otheymova dcera."
FAROK
"Lichna. Jestli ji zavedeš k Muad'Dibovi, určitě setkání s ní neodmítne."
Scytale přikývne a usměje se. Očividně chtěl právě tohle slyšet.
Pečlivě si ji prohlíží. Každý pohyb bedlivě sleduje. Jako kdyby se ji učil nazpaměť...všechno o ní.
V jejích pohybech je něco pomalého a nepřirozeného. A když se podívá přes místnost, prozradí nám ten důvod oči zabarvené od narkotik.
FAROK (POKR.)
"Je závislá na semútě...Žádná jiná žena ze síče by si mého syna nevzala takového, jaký je. Ale já ho nemohu nechat poušti. I když jsem tak porušil starodávné zákony."
SCYTALE
"Ty lidské zákony už neplatí. Nahradily je božské zákony."
Farok si zhluboka povzdechne.
FAROK
"Kdysi jsme patřili k šlechtě. Měli jsme bohatý síč. Měl jsem krispel. svůj podíl na koření..."
(odmlčí se)
"...a pak přišel Mahdí. Se svou matkou, s tou čarodějnicí. A slíbil, že naplní Lietovo proroctví. A my jsme šli za ním. A poušť se změnila."
SCYTALE
"A vy jste se přidal k jeho džihádu..."
FAROK
"A víte proč? Slyšel jsem že existuje něco, čemu se říká... moře. Z Muad'Dibových válek se vraceli muži a říkali, že to viděli."
SCYTALE
"A našel jste to svoje moře?"
FAROK
(přikývne)
"To mě vyléčilo z džihádu. Teď jsem připraven pomoci, aby se vesmír zbavil té rakoviny, která si říká Muad'Dib."
Mladá žena ve vedlejším pokoji začne zpívat za doprovodu balisety. Jemné altové sténání. Cituplné. Hypnotické.
SCYTALE
"Už se stalo."
FAROK
(přikývne)
"Určitě ve svém paláci rád přivítá dceru svého starého přítele..."
Beze slova pozvedne paži. Z rukávu mu vystřelí tenká blyštivá JEHLA. Dříve než Farok stačí zareagovat...Jehla mu trčí z krku. Farok jen zamrká. Ústa se mu rozevřou dokořán. Už je mrtvý.
Scytale zamíří do vedlejší místnosti. K Farokovu synovi. A k Otheymově dceři.
PROLNOUT:
ZATMÍT
KONEC 2. DĚJSTVÍ
